Vocabulario Maya


Español
Maya
macana  xtol, xtol che’
maceta  pak’al ts’aba’an ti’ p’úul wáa ti’ kuum
machácar  kool, k’uut, peech’, maax
machete  máaskab
machetear  ch’aak yéetel máaskab
macho  xiib
macho (animal)  xiibil ba’alche’
machorra  ch’up ma’ tu ts’aik u yaal (x)
machucar  peech’, maax, muux, yaach’
madeja  cháach, chúuch, k’aax
madera  che’
madera dura  bohom
madero  che’
madrastra  mahan na’, ka’ana’
madre  na’
madriguera  áaktun, k’u’, sahkab
madrugada  ha’atskab k’iin, sáastal
madurar  tahal, tahankun, tak’antal
maduro  yi’h, tak’aan
maestra ka’ansah xook (x)
maestro  ka’ansah, ka’ambesah (h)
magro  ts’ooy, ts’oya’an, bek’ech, cholo’op
magullar  nuul, maax
maguey (agave)  kih
maíz (planta)  ixi’im
maíz (mazorca)  nal
majar  maax, peech’, yaach’
mal  k’aas, loob
mal olor  book
mala suerte  loob
maldad  k’aasil, loobil
malear  k’askun, k’astal, k’aspahal
maleza  aban, loob, k’ak’as xíiw
maligno  ba’aba’al, kisin 
malo  k’as
maltratar  to’to’op
malva  chi’chi’beh
malla  sawin
mamá  na’
mamar  chu’uch
mamey  chakal ha’as
manantial  sayab
manatí  teek
mancebo  táankelen, táankelem
mancillar  u báabaxta’al xch’up
mancha  éek’
mandar  túux, tusbeel
mandíbula  kama’ach
manga  k’abil, k’abil nook’
manglar  áak’alche’
mango  ook
manija  k’ab
manjar  ki’il
mano  k’ab
mano derecha  nooh k’ab
mano izquierda  tsíik k’ab
manojo  cháach’, ch’uuy, k’aax
manosear  báabax, máamach
manso  suuk
manteca  tsaats
mantel  nook’ ku ha’ayal yóok’ol mayak che’
mantener  tséen, kuxkin
mantilla  bóoch’
manzana  chak pak’áal
manzana de adán  k’o’och
manzanita (planta)  bisil
mañana  sáamal, ha’atskab
mañana (del día)  hatskaab k’iin
mapache  k’ulu’
mar  k’áak’náab
maratón  k’iinsabil
maravillar  ha’ak’ óol, ha’ak’óol
marca  weet
marcar  chíikbes, weel
marchar  xiimbal, bin
marchitar  much’, muuts’, chuchul, kíimil, k’ak’altal
marear  éek’hoch’e’ental ich
margen  chi’, háal
maricón  ch’upul xiib, k’uuruch, kankalas
marido  íicham
mariposa  péepem
mariposa nocturna  áak’ab ts’unu’un
marisco  k’omoh
marrana  leech (x)
marrano  k’éek’en 
martillo  bahab
martirizar  muk’yah
más  máas, maasil
masa  sakam, huuch’
masacrar  kíinsah
masaje  páats’, yéet’, yeets’
mascar  cha’ach, haach’
máscara  tep’ ich, pix ich
mascota  aláak
masculino  xiib
masticar  cha’ach, haach’
masturbarse  kóol keep, kóol iit
mata  che’
matanza  kíimsah, banban kíimsah
matar  kíimsah
matorral  aban, haban, pokche’
matraca  bohol che’
matrimonio  ts’o’okol beel
matriz  káakbach (x), choko iit (x)
matrona  xunáan, ko’olel
maullar  awat miis, ok’ol miis
maxilar  kama’ach
maya  maaya wíinik
maya (idioma)  maaya t’aan
Mayab  Maaya’ab (Lugar de pocos)
mayor  nohochil
mayoral  mayokol, mayol
mazorca  nal, hek’ nal
mear  wiix
mecapal  táab
mecate  k’aan, ts’áak
mecer  úumbal, úumbah, pik’
mechón  p’oot
mechón de pavo  tsuum
madia noche  chmuk aak’ab
medicar  ts’aak
medida  p’iis
medicina  ts’aak
medición  p’iis
médico  ts’ak máak ts’ak yah
medida  p’iis, p’isib
medir  p’iis
meditar  tuukul
medio  chumuk
medio día  chumuk k’iin
medir  p’iis
médula  ts’o’omel baak
mejicano  wach wíinik
Méjico  Mexikoo
mejilla  p’u’uk
mejorar  ma’alobkin, ma’alobtal
mellar  p’uuy, ts’eeh
mellizo  iich
mencionar  chiha
mendigar  k’áat, matan
mendigo  matan (h), k’áat matan
menear  k’uuy, biik’, yúuk, pipik’
meneo  niik’, k’uuy, biik’, bibik’, pipik’
menester  k’abéet
menguar  éemel, kaabaltal
menor  chan, chichan, ts’iris
mensaje  t’aan, k’iben t’aan
mensa  meelen peel (x)
menso  meelen kep (h)
menstruación  éemel k’i’ik’
menstruar  éemel k’i’ik’
mensura  p’iis, hol ch’ak
mensurar  p’iis, xot’ k’áax, hol ch’ak
mente  tuukul
mentir  tuus
mentira  tuus
mentón  no’och
meñique (dedo)  t’uup
meollo  nooy, ts’u’
mercado  k’íiwik, u kúuchil u ko’onol yéetel u ma’anal ba’alo’ob.
Mérida  T-Ho’ (lugar de cinco)
meridano  ho’il
mermar  p’íitkun, éemel, kaabaltal, kaabalkun
mesa  ka’anche’, mayak, che’
meseta  chakáan
meta  xuul
metal  máaskab
metate  ka’
meteorito  k’áak’, chamal xnuuk
meter  ts’oot, huup, chook’, oks, kaap
mexicano  wach wíinik
mexicano (idioma)  wach t’aan
México  Mexikoo
mezcla  xa’ak’, xe’ek, ya’ach’
mezclar  buuk’
mi (pronombre)  in, tin
mico  ma’ax
mirada  ta’
microbio  ik’el
miedo  sahkil, sahakil
miel  kaab
miembro viril  keep, toon
mierda  ta’
migaja  p’úuy, xéet’, xéet’el
milpa  kool
mina  áaktun, sahkab
mío (mía)  in tia’al
mirar  il, paakat, cha’an
miserable  óotsil
miseria  óotsilil
mitad  búuh, táan buh, táan chumuk, táankoch
mocho  móoch 
moco  síim
moderar  p’iis, ts’aa p’iis
modista  chuuy (x)
modo  bay, bey, beya’, beyo’ bix, lay
mofar  p’a’as. eets’
moho  kuuxum, ta’ cháak
mojado  ch’uul
mojar  ch’uul
mojón  xu’uk, multun
mojonera  xu’uk’, multun
molar  cha’am koh
molde  u nu’ukul hóohochil tu’ux ku láala’al wáa ba’ax.
moldear  paat, u meenta’al wáa ba’ax ichil hunp’éel un’ukul hóohochil.
mole  kool
moler  huuch’, muux
molestar  k’uuxil, ts’íikil, p’u’uhul
molinillo  huuyub
molleja  tuuch
mollera  ya’al
momento  súut, súutuk
momoto (animal)  toh
mondar  ts’eeh, ts’iil, p’eel
mondongo  u tsuukel wakax meenta’an tia’al haantbil
moneda  taak’in
monedero  u nu’ukul tu’ux ku ts’a’abal taak’in
mono  ma’ax
monografía  u ts’íibil ba’alo’ob ucha’an, ku meenta’al ti’ hunp’éel kaah, ba’alo’ob yaan yéetel ba’alo’ob.
monstruo  k’aak’as máak, k’aak’as ba’al
montaña  wiits, noh k’aax, múul
montar  naat’
monte  k’áax, wiits, múul
montículo  múul
montón  túuk, múul, múuch’ tsúuk
montura  xéek
moño  t’uuch
moretón  chak puk’e’en
morada  otoch, nah, taanah
morar  kahtal
morcilla  chooch
mordaza  k’ax chi’
mordedura  ch’i’ibal
morder  chi’ibal, níich’, k’uux
mordizco  níich’, k’uux, nóot’, néet’
moreno  boox wíinik
morir  kíimil
morral  chíim, sáabukan
mortaja  nook’ ku meyah utia’al u te’ep’el kimen
mortandad  báan kíimil, kíimilil
mortero  muxub, k’utub
mosca  ya’axkach
mosco  k’oxol
mosquito  k’oxol, boox k’oxol
mostrar  e’es
mover  péek, péeks, pik’, húuy
movimiento  péek
mozo  táankelem; paalitsil
mucosidad  síim
muchacha  ch’úupaal (x), xi’ipaal
muchacho  paal, táankelem
mucho (superlativo)  hach, seen, seten, heta’an, ya’ab
muda de ropa  u heel nook’
mudar  heel, k’eex
mudo  toot
mueca  éets’, nich’ koh
muela  cha’am, cha’am koh
muerte  kíimil
muerto  kimen
mugir  awat wakax, áakam wakax
mugre  éek’, éek’chok’, kiirits’
mujer  ch’up, ko’olelm, ba’al (x)
mujer joven  ch’úupaal, lo’obayan (x)
mulato (planta)  chakah
muleta  che’ ku ts’aik yáanal u xiik’ máak k’oha’an wáaki’inpaha’an u yook tia’al u páahtal u xíimbal.
multa  bo’ol ku meentik máak ts’o’ok u meentik wáa ba’ax k’aasil
multiplicar  ya’abkun
multitud  ya’ab, ya’abal, múuch’
mundo  kab, yóok’ol kab
munición  yóol ts’oon
muñeca  hunp’éel báaxal he’ bix chan ko’olel ku báaxtik mehen
muralla  pak’, ka’anal pak’
murciélago  soots’
murmullo  mukul t’aan
murmurar  mukul t’aan, mukul chi’
muro  pak’
músculo  xiich’, muuk’, bak’
museo  kúuchil tu’ux ku ye’esa’al úuchben ba’alo’ob
música  paax
músico  máak ku paax
muslo  muk’ ook
mutilar  xoot’, kúul
muy (superlativo)  hach, seen, seten, héet, heta’an, táah